Ráno začalo brzkým vstáváním, dobalováním posledních osobních věcí a skvělou snídaní, na které jsme si každý zabalili obědový balíček na cestu. Před 8. hodinou jsme uložili zavazadla do našeho dálkového autobusu a pěšky se vydali na MHD na autobus číslo 1, který nás dopravil do parku blízko Palmenhausu, kde jsme se měli setkat se zástupci Spolku česko-německého přátelství, paní Holek a paní Kernbach.
Jako první jsme se šli podívat do j krásného velkého skleníku, kde byly palmy, tropické rostliny a exotické stromy, malé jezírko a spousta dalších rostlin. Po prohlídce skleníku jsme se potkali se dvěma studentkami, Češkou Klárkou a Slovenkou Veronikou, které v tomto domě po čas jarního semestru bydlí. Zeptali jsme se na to, co nás zajímá, dozvěděli se spoustu nových věcí a třeba některé z nás povídání nalákalo a budeme se o program Erasmus zajímat, až budeme studovat na univerzitě.
Po předání drobných dárků a sborníku našich výtvorů s názvem Dějiny jsou neustále v pohybu a ve vztahu k budoucnosti otevřené…, v němž jsme pracovali volnou formou na tématech života, odkazu a inspirace Mistra Jana Husa, jsme se šli podívat k Husovu kameni. Sborník vzbudil u našich hostitelek velký zájem, nadšeně si jím hned listovaly. S našimi hostitelkami paní Holek a Kernbach jsme se pak rozloučili, poděkovali a vydali se opět na autobus číslo 1, který nás odvezl na zastávku od které jsme šli pěšky k našemu dálkovému autobusu. A protože každý krok ve výzvě 10 000 kroků se počítá, byli jsme rádi, že jsme se před nástupem na cestu domů hezky prošli. Z Kostnice nás přes Bodamské jezero převezl trajekt, na jehož palubě jsme si ještě užívali poslední chvíle našeho výletu před dlouhou cestou domů.
Aneta V., Lucie V., Vendula D., studentky IS2
