7. dubna 2010, Táborsko : O vztazích žen, mužů a rovnoprávnosti ze všech stran
Ve středu 24. února 2010 navštívily naši školu v rámci besedy o novém společenskovědním oboru Gender Studies hned dvě vysokoškolské učitelky z Prahy. Iva Baslarová a Tereza Kynčlová nám během čtyř hodin přednášky vysvětlily, co to vlastně Gender studies je a na co se zaměřuje. První část byla věnovaná nám studentů druhého ročníku, pak se k nám připojili čtvrťáci, kteří ještě odpoledne další dvě hodiny živě diskutovali a jen neradi se s tak inspirativními hosty, či chcete-li hostkami, loučili.
Gender Studies se dá chápat jako pokračování feministického hnutí. Na rozdíl od feminismu se ale nezaměřuje přímo na problematiku ženu a její práva, ale komplexněji studuje vztahy mezi pohlavími, odborníci v tomto oboru se specializují na filmovou a literární tvorbu a postavení nejen žen a mužů, ale i lidí odlišné barvy pleti a náboženského vyznání.
První téma besedy byly stereotypy. Ve filmové a televizní tvorbě se dá krásně stereotyp vysvětlit na nudných béčkových soap operách (mýdlové opery), což jsou seriály s někdy i tisíci díly, odehrávající se hlavně ve středních a bohatých vrstvách. V těchto nekonečných seriálech byla žena většinou zobrazována u sporáku s houfem dětí kolem sebe, zatímco její manžel seděl někde v advokátní kanceláři nebo se staral o umírajícího pacienta.
Z české literární tvorby, kde můžeme pozorovat nerovný úděl mužů a žen, nám za příklad posloužila Erbenova Kytice. Ženy, které jsou hrdinkami básní, se mohou jen přeřeknout a přivolají na sebe neštěstí. Zato v baladě Záhořovo lože muž zabije devadesát tři lidí a, pokud se chce zbavit hříchů, stačí mu podstoupit pokání.
Poté nám Iva Baslarová vyprávěla o postavení žen v přírodě a kultuře. Ve většině kultur na světě byla žena podřízena svému muži. Postupem času se ale situace začala zlepšovat až do doby, kterou známe dnes, když je osoba ženského pohlaví ve světě zrovnoprávněna, až na pár výjimek. Třeba v kariérním postupu naráží na tzv. kariérní strop, takže na nejvyšších pozicích je ředitelek a manažerek jen velmi málo.
Během besedy se probralo spousty témat, například také knihy Sandry Hardingové, která psala nejen o zrovnoprávnění, ale i o zapojení mužů do domácích prací. Věděli jste, že v českých domácnostech se do práce v domácnosti zapojuje pouze 5% mužů? Je to opravdu malé číslo.
Přibližně v polovině besedy nám byla představena kniha Hermafrodit od Eugenidese Jeffreyho. Hlavní hrdinkou románu je čtrnáctiletá Callie, která se sice narodila jako žena, ale postupem času se zjistilo, že je oboupohlavní jedinec. Čeká ji proto spoustu náročných psychologických testů a pohovorů, než se opravdu zjistí, kdo vlastně je, zda ženou či mužem.
V druhé polovině přednášky nás vysokoškolské profesorky informovali o dosud pro nás neznámém hnutí otců. Jedná se o muže, kteří přišli kvůli rozvodu s partnerkou o své děti a nemají podle soudu právo se s nimi vídat, nebo se mohou vídat jen určitý počet dnů v měsíci a nemají možnost se podílet plně na jejich výchově. V devadesáti devíti procentech případů je totiž dítě přiděleno matce.
Nakonec besedy se pouštěly krátké ukázky z reklam, které poukazovaly na problém chápání a prezentování krásy ve společnosti. Už malé holčičky mají díky médiím jasnou představu, co je vlastně krása a jak má taková žena či dívka vypadat. Jenže nemůžeme říct, že když je dítě třeba tlusté nebo mu vypadávají zuby, je nehezké, protože nevyhovuje dnešním měřítkům!
Ale žádná další témata jsme už probírat nestihli. Čtyři hodiny utekly velmi rychle a zazvonil zvonek oznamující konec vyučování. Beseda byla velmi zajímavá a poučná a s radostí bychom uvítali další přednášku na podobné téma.
Petra Miksová,
Studentka 2. ročníku knihovnictví
Přiložené fotografie
